Ahoj lidičky.

Ahoj lidičky.

Často navštěvuji tyto stránky a rozhodla jsem se, že i já přispěji svým příběhem. Jmenuji se Antonie a je mi 64 let. Po prvním mamografickém vyšetření před několika roky mi bylo doporučeno opakovat kontrolu každoročně. A tak jsem každý rok absolvovala mamograf a sono se stále negativními výsledky. Byla jsem tudíž přesvědčena že jsem v naprostém pořádku. Ale ouha.

 

Před vánocemi 2006 jsem si jednoho dne čirou náhodou nahmatala bulku v levém prsu. Nic mě nebolelo a bláhově jsem si říkala že mám z toho předvánočního maratonu namoženou nějakou žlázu. Nechtěla jsem rodině kazit předvánoční náladu a tak jsem mlčela a denně si kontrolovala tu nechtěnou bulku jestli se neztratila. Ale kdepak. Hned začátkem ledna - to mi to pěkně začal nový rok, jsem se odhodlala navštívit svého gynekologa. Musela jsem jít znovu na mamograf, ultrazvuk, biopsii a konečný výsledek - zhoubný nádor o velikosti 11 mm. Ne zrovna ohleduplná slova lékaře - nutná operace, pak chemoterapie, ozařování - mi doslova a do písmene rozbily moji psychiku. Pro slzy jsem ani neviděla a jenom v hlavě mi hučelo - PROČ ZROVNA JÁ?

Rozjel se maraton ale jenom u mně. Doktoři si mě předávali jako horký brambor a trvalo vlastně skoro tři měsíce než jsem se konečně dozvěděla termín operace. V době čekání na operaci mi bylo velmi ouzko a moje chvilky o samotě a bezesné noci provázené pláčem a černými myšlenkami nepřeji nikomu. Kdo to prožil, pochopí jak mi bylo na těle i na duši. Dosud jsem měla jen mlhavé představy co takové onemocnění obnáší a tak jsem hledala na internetových stránkách všechny možné informace. Když jsem si pročítala příběhy na vašich stránkách, říkala jsem si: když to vydrželi ostatní a nepřestali bojovat, ani já to přece nesmím vzdávat. Strašně velkou oporu jsem měla v rodině - v dcerách, vnoučatech a hlavně v manželovi. Do samého začátku mě doprovázel na všechna potřebná vyšetření a dodával mi tolik potřebnou sílu. Přesto ale jsem si tu tragedii musela přetrpět a srovnat se s ní sama. A nakonec přišel den D. Na předoperačním konsiliu ve vítkovické nemocnici v Ostravě se mi představila pí.MUDR Heroková jako moje operátorka a vysvětlila, co mě čeká. Dodávala mi sílu milým přístupem a vlídnými slovy. Měla jsem štěstí v neštěstí že nádor byl ohraničený a byl objeven brzo, takže jsem věděla že nepřijdu o celé prso ale jenom o nezbytnou část.Při samotné operaci byl nalezen ještě jeden pěkně schovaný pod prvním 9 mm nádor a šel taky ven. MUDR Heroková je doktor na pravém místě a má jak se říká "zlaté české ruce". Je to velice citlivý a ohleduplný člověk. Přála bych všem pacientkám takovou lékařku.

Po operaci následovala radioterapie 32 x. Protože byl nádor ohraničený, nebyla jsem nucena podstoupit /prozatím/ chemoterapii. Teď už mám půl roku Po operaci, na prsu mi zůstala malá jizva a v hlavě vzpomínky na všechny ty protrpěné trable. Užívám tablety TAMOXIFEN a věřím, že mám nejhorší už za sebou a že mě čekají jenom už negativní výsledky po dalších kontrolních vyšetřeních.

Přeji všem pevné nervy, dobré rodinné zázemí a úsměv na tváři.

Vaše Antonie

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Webhosting pro OSUDY.CZ poskytuje zdarma od roku 2005 společnost IGNUM, s.r.o.