Zkušenost s léčitely

Dobrý den,

Nevím jak máte zkušenosti a léčiteli, ale chtěla bych se svými podělit o své zkušenosti. Zaujal mě článek Onkologové, léčitelé, šarlatáni...v Meduňce 11/2009. Někdy se mi tento časopis dostane do ruky.

 

Sama jsem onkologický pacient již 8 let. Léta jsem chodila k lékařům s bolestí zad-dole pod křížem. Léky ani masáže výrazně nepomáhaly. Jednou jsem se na úřadě, kde jsem pracovala, setkala s masérem, přišel něco vyřídit. Když viděl, jak se pohybuji, hned viděl, že mě bolí záda, nabídl se, že zkusí pomoci, neznala jsem ho, moc jsem nevěřila, tomu co mi sdělil. Chvíli přejížděl kolem mých zad rukama. Ani se mě nedotknul. Řekl, že můj problém není páteř, ale tlusté střevo. Škoda, že jsem této informaci nevěnoval patřičnou pozornost. Před 10 lety se o rakovině tlustého střeva nemluvilo, a že by polyp nebo nádor mohl způsobit bolesti zad mě vůbec nenapadlo. Tak jsem o této informaci neřekla ani lékařům, které jsem pro opravdu velké bolesti zad navštěvovala. Když jsem objevila za dva roky krev ve stolici, okamžitě jsem šla k obvodní lékařce, ta mě poslala na kolonoskopii. A dozvěděla jsem se, že mám zhoubný nádor v tlustém střevě nedaleko konečníku. Setkala jsem se s odborníky a měla jsem štěstí žiji.

Od lékařů, zejména od mého onkologa jsem dostávala informace, které mě opravdu nepotěšily, byla jsem diagnóza, problém, nikoliv člověk, kterého překvapila, zaskočila nemoc. Statistické údaje, které mi pan doktor sděloval byly sice pravdivé, ale neměly pro mě tu pravou vypovídací schopnost. Až po letech jsem se dozvěděla, jak byla statistika zpracována. Do roku 2005 byli onkologičtí pacienti řazeni do statistiky bez ohledu na stáří, bez ohledu na to zda podstoupili léčbu. Prostě se zaznamenával jen počet pacientů s kolorektálním karcinomem a z toho se spočítalo procento těch, kteří přežili dva roky. Byla to velmi nepovzbudivá čísla.

Absolvovala jsem ozařování, operaci chemoterapii. zhubla jsem 2O kg, psychicky jsem na tom nebyla nejlépe, ale snažila jsem se zachovat klid a rozvahu. Naštěstí jsem měla kamarádky, které již onemocněním prošly a ty mi opravdu hodně dodaly sílu, abych léčbu zvládla, Přečetla jsem si knihu Miluj svůj život od Luisy Hay, a jiné knihy o síle podvědomí. Některé mé kamarádky dělají rajky, posílaly mi energii.

Domnívala jsem se, že by mohla pomoci i strava a tak jsem se začala zajímat co jíst.

Myslím ale, že spouštěčem nemocí je stres, nepohoda, Pracovala jsem opravdu na tom, abych přijala svou nemoc, smířila se s ní a změnila svůj pohled na život a změnila priority. Jsem klidnější a spokojenější než dříve.Udělat si pořádek v hlavě považuji za velký klad, který jsem nemocí získala. Na doporučení kamarádky, jsem navštívila po prodělané chemoterapii i léčitelku, která mě opravdu pokaždé nabila energií, dala mi čaje na pročištění těla, posílení jater, ledvin.

Nesetkala jsem se s šarlatány. Jen s lidmi, kteří chtěli a uměli pomoci.

Již 8 let žiji se stomií (vývodem), Chvíli mi trvalo než jsem se s ním smířila, než jsem ho přijala, několik měsíců jsem se učila správně pečovat o stomii. Velmi mi pomohlo setkávání s lidmi se stejným problémem v klubu stomiků. Již 5 let aktivně pracuji pro pražský klub stomiků FIT-ILCO. Absolvolala jsem školení pro dobrovolníky. Chci svými znalostmi a zkušenostmi pomáhat tam, kde můžu. Obracejí se na mě nejen noví stomici, ale často i rodinní příslušníci, někdy i lidé, kterým hrozí, že vývod teprve budou mít. Jsem moc ráda, když se mi podaří zmírnit strach, který mají a ukázat, že i po rakovině, i s vývodem se žit dá a z života se radovat. Důležité je stanovit si priority. Nezabývat se zbytečnými starostmi a všímat si toho pěkného, co každý den přinese.

V meduňce se najde tolik zajímavého čtení. Dík za ní. Někdy si ji kupte.

Marie Ředinová Tel. 728 870 963 – na sms ráda odpovím, zavolám zpět.

Spojení na kluby stomiků www.ILCO.cz  

Komentáře  

 
0 # stomieAlanka 2012-07-13 08:05
Dobrý den, paní Marie, zdravím Vás z Teplic a doufám, že je u Vás vše v rámci možností O.K. Jak se nyní máte? Obdivuji Vás, jak jste se dokázala se svou nemocí a se stomií vypořádat a věřím, že i nadále budete plná energie a chuti do života. Moji maminku letos postihla ta samá nemoc, nádor konečníku - má stomii a poměrně rychle se s ní naučila žít, řekla bych, že jí to život příliš nekomplikuje, ze všeho nejvíc je šťastná, že žije a doufá, že ještě dlouho bude. Nedávno jí jeden lékař - gastroenterolog , co ji diagnostikoval - srazil optimismus k bodu nula. Řekl jí, ať si nemyslí, že to už bude O.K., že kdykoliv může nastat recidiva i z jediné špatné buňky atd... To mamka sice všechno ví, ale přístup tohoto lékaře jí opravdu ubral náladu a teď na to zas pořád myslí...Myslim si, že je strašně důležité věřit tomu, že to bude všechno jen lepší, že už se to neobjeví, proto mě štve, že takový odborník a člověk, který se skoro denně setkává s lidmi, jimž nádory odhaluje, neví, že takhle ke všem pacientům přistupovat nemůže. Copak neví, jak je psychika všemocná??? Chtěla bych se Vás také zeptat za svou maminku, jestli je vůbec možné se stomií jet např. k moři a koupat se. maminka měla moře vždy hrozně ráda a každý rok se na dovolenou moc těšila a teď už moc nevěří, že se k němu někdy ještě vypraví a vykoupe se v něm. Ráda bych ji potěšila tím, že to možné je, ale nevím, jak to lze se stomií uskutečnit, zda existuje nějaká \zátka\"", kterou se otvor na nějakou dobu uzavře nebo zda se lze koupat přímo se sáčkem. Prosím, poraďte mi, jak na to. Přeji Vám spoustu krásných dnů v osobním životě a hodně elánu ve vaší záslužné práci. Alanka"
Odpovědět
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Webhosting pro OSUDY.CZ poskytuje zdarma od roku 2005 společnost IGNUM, s.r.o.