Prosinec 2011
Sedím na břehu moře, koukám na skalnaté masivy, voda teploučká. Je mi fajn. Nějak si v duchu rekapituluji život….Manželství s násilníkem, útěk s dětmi do azylového domu, soudy, návrat do vybydleného bytu, psychiatrie, sebevražedné pokusy dcery, dcera na pervitinu…Vše jsem ustála a teďka je mi fajn. JE MI FAJN. Tak dobře, až se mi někde v koutku duše objevuje vykřičník – co přijde za ránu.